Proč řešit kotle

LOKÁLNÍ TOPENIŠTĚ NA ÚZEMÍ KRAJE
Známe důvody proč je řešit.

  • Lokální topeniště jsou na území kraje hustě rozmístěna na relativně malé ploše, jejich emise jsou proto velmi významné, i proto, že jsou vypouštěny přímo do dýchací zóny obyvatel.
  • Topeniště umístěná zejména v rodinných domcích jsou v převážné míře zastaralá, navíc mnohdy využívající jako palivo materiály patřící do separovaného sběru a komunálních odpadových nádob.
  • Zejména ve venkovských oblastech s absencí vlivu průmyslu jsou lokální topeniště stěžejním zdrojem emisí, výjimkou nejsou ani oblasti, kde se podílí na znečištění ovzduší 70 - 80 %.
  • Vnos znečišťujících látek do dýchací zóny obyvatel, tj. „přímo pod nos“, má výrazný negativní dopad na zdraví obyvatel.

Proč se Moravskoslezský kraj vlastně snaží vyřešit problematiku lokálních topenišť?

Důvodů se nabízí hned několik.

Je to nejen relativně významná produkce emisí, která v některých oblastech, zejména mimo dosah průmyslových podniků, může být hlavním zdrojem znečištění ovzduší, ale také způsob, jakým jsou emise z těchto zdrojů vypouštěny. Tyto zdroje jsou svázány výhradně s obytnou zástavbou, emise z nich jsou vypouštěny v malé výšce nad terénem, velmi často bez možností řádného rozptylu. Při nesprávném způsobu vytápění rodinných domů si jejich majitelé vypouští škodliviny prakticky přímo ,,pod nos“.

Na území Moravskoslezského kraje je podle Českého statistického úřadu dle výsledků sčítání lidí, domů bytů z roku 2011 provozováno v domácnostech téměř 55 000 kotlů na tuhá paliva ( uhlí, koks, uhelné brikety nebo dřevo). Současně ze stejných údajů vyplývá, že Moravskoslezský kraj má přímo v nejexponovanějších částech Ostravsko - Karvinské aglomerace jednu z nejvyšších hustot lokálních topenišť v rámci České republiky. V první desítce se nachází pět Moravskoslezských obcí, přičemž Orlová a Bohumín zaujímají prvá dvě místa.

Na základě závěrečné zprávy č. 90/10 o řešení projektu SP/1a2/116/07 ( VŠB- TU Ostrava, Výzkumné energetické centrum, 2010) za léta 2007 až 2010 vyplývá, že roční produkce tuhých znečišťujících látek ( TZL) u prohřívacích kotlů byla experimentálně zjištěna ve výši 59 kg na rok a dům u černého uhlí a 249 kg na rok a dům u hnědého uhlí. Naopak emise TZL u automatických kotlů byly experimentálně zjištěny u černého uhlí ve výši 12 kg na rok a dům a u hnědého uhlí 6 kg na rok a dům. Roční úspora emisí TZL při výměně starého prohřívacího kotle na tuhá paliva za moderní automatický kotel na uhlí představuje u černého uhlí 47 kg/rok a u hnědého uhlí 243 kg/rok.

Uvedený výpočet přitom zohledňuje pouze emise TZL, které jsou největším problémem v kraji. Při spalování tuhých paliv je však produkována celá řada dalších znečišťujících látek, kde rozdíl mezi automatickým kotlem s optimálním spalováním a ručně plněným kotlem může být stejně výrazný, jako v případě TZL.

Také z emisní bilance, sestavované pravidelně Českým hydrometeorologickým ústavem vyplývá, že se podíl emisí z malých zdrojů na celkových emisích všech zdrojů znečišťování ovzduší vyprodukovaných v Moravskoslezském kraji, pohybuje v současnosti okolo 30 %, přičemž na celkové bilanci produkce TZL mají v rámci kraje lokální topeniště výrazně rostoucí podíl.

V ostatních částech ČR je podíl malých zdrojů, vzhledem k absenci výrazného podílu průmyslu (tj. především velkých zdrojů) ještě výraznější. To má za následek, že až 40 % celkových emisí TZL se v České republice dostává do vnějšího ovzduší právě spalováním tuhých paliv ve starých kotlích o tepelném příkonu do 300 kW. V případě polycyklických aromatických uhlovodíků je to dokonce 66 % celkových emisí [zdroj: Ministerstvo životního prostředí].

Moravskoslezský kraj ve spolupráci s Českým hydrometeorologiským ústavem, pobočka Ostrava, již od roku 2009 zajišťuje měření emisní situace, tj. zatížení vymezené oblasti znečišťujícími látkami, v lokalitách mimo přímý vliv průmyslových zdrojů s cílem zjištění celoročního průběhu znečištění ovzduší. V průběhu celoročního sledování kvality ovzduší jde např. jednoznačně a s přesností určit, kdy začala a skončila topná sezóna v dané obci.

Vliv lokálních topenišť byl tímto sledováním jednoznaně prokázán. Bylo zjištěno, že v rámci smogových situací jsou právě ve venkovských oblastech hodnoty zejména TZL překračovány mnohdy daleko výrazněji než v průmyslem zasažených ostravských obvodech (viz srovnání koncentrací TZL naměřených ve stejnou dobu ve Zbyslavicích - tedy typické venkovské oblasti, a v Radvanicích - jednom z nejexponovanějších územních obvodů Ostravy).

Dalším dobrým důvodem proč věnovat lokálním topeništím pozornost, jsou také jedny z nejnižších investičních nákladů, nutných pro snížení emisí TZL. V rámci dokumentu "Posílení absorpční kapacity prioritní osy 2 Operačního programu Životního prostředí - analýza národních a krajských koncepcí“ bylo provedeno porovnání nákladů na snížení emisí TZL u vybraných typů zdrojů znečištění ovzduší, výsledky jsou názorně uvedeny níže:

Opatření - náklady na zamezení 1 t TZL (v Kč)

  • Kotel na biomasu - 94 192,-
  • Nový kotel na uhlí - 100 752,-
  • CZT (centrální zdroj tepla) - 347 082,-
  • Energetika - výstavba fluidního kotle - 334 000,-
  • Zpracovatelský průmysl (tavení nerostných materiálů), nový filtr odprášení - 800 000,-
  • Hutnictví železa - utěsnění koksovacích komor - 1 880 000,-

Neméně závažným důvodem proč tuto problematiku řešit je také skutečnost, že se při nesprávném způsobu spalování paliv obyvatelstvo vystavuje negativním dopadům na své zdraví. Obyvatelstvo do svých plic přijímá, v dýchací zóně vydatně zásobované nesprávným provozem lokálních topenišť, především tyto znečišťující látky, včetně všech s nimi spojených zdravotních rizik:

  • Tuhé znečišťující látky (TZL) – jsou typickým problémem kotlů na tuhá paliva, kdy jsou tvořeny především zbytky ze spalovaných paliv (tj. popel, saze, apod.). Důležitým parametrem TZL je především jejich velikost, udává v mikrometrech (ųm), kdy lze zjednodušeně říci "čím menší částice - tím větší problém". Problémem velmi malých částic je, že zůstávají dlouhodobě rozptýleny v ovzduší a téměř nesedimentují. Na tyto částice se zároveň často vážou těžké kovy a další škodliviny, které mají významný podíl na negativních zdravotních účincích TZL.
  • Oxid siřičitý (SO2) - z pohledu emisí SO2 je výhodným palivem dřevo, kde se síra prakticky nevyskytuje. Negativním působením SO2 na člověka je především dráždění dýchacích cest a tím i zhoršení nemocí dýchacích cest, jako bronchitida, astma, apod. Známým problémem, který se naštěstí do značné míry podařilo zmírnit, je tvorba kyselých dešťů, zapříčiněna právě dřívější vysokou produkcí SO2.
  • Dioxiny - jsou velmi nebezpečné i v minimálních koncentracích, způsobují poškození nervové soustavy, metabolismu, jsou silně mutagenní a karcinogenní. Jejich negativem je velmi pomalý rozklad a akumulace v přírodním prostředí.
  • Polyaromatické uhlovodíky (PAH, PAU) - nejznámější z nich je patrně benzo(a)pyren, znečišťující látka s významnými účinky na lidské zdraví. Dráždí sliznice, může mít karcinogenní a mutagenní účinky.
  • Formaldehyd - podobně jako SO2 dráždí formaldehyd dýchací cesty a zhoršuje jejich nemoci, může způsobovat bolesti hlavy a dráždit oči.
  • Těžké kovy - látky s velmi závažným zdravotním působením, řada z nich má karcinogenní mutagenní účinky a akumuluje se v přírodním prostředí.

Dostatečně závažným důvodem, proč se lokálními topeništi zabývat právě zde a nyní, jsou také zákonné požadavky na provoz lokálních topenišť, vzešlé z nové právní úpravy na úseku ochrany ovzduší. Ještě donedávna platná legislativa řešila oblast malých zdrojů velmi benevolentně, jen v minimálním rozsahu a samotný provoz zdrojů nebyl prakticky vůbec kontrolovatelný.

Vzhledem k významným problémům České republiky s kvalitou ovzduší, a to především ve vztahu ke znečištění tuhými znečišťujícími látkami, řeší nový zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, problematiku menších zdrojů (lokálních topenišť) daleko striktněji. Podle tohoto zákona budou muset od roku 2022 kotle na pevná paliva o jmenovitém tepelném příkonu do 300 kW splňovat parametry 3. Emisní třídy, od roku 2014 pak kotle 1. a 2. emisní třídy nebudou uváděny na trh. Zákon vyžaduje, aby byly provozovány pouze kotle, které plní stanovené přísné emisní parametry. Zákon nově zavádí také pravidelné kontroly kotlů (povinnost se týká kotlů na pevná paliva o jmenovitém tepelném příkonu nad 10kW), které budou probíhat jednou za dva roky a bude je provádět odborně způsobilá osoba. Zákon sice nedává úředníkům pravomoc přímo vstupovat do domu a bytů kvůli kontrole způsobu vytápění, vybavuje je nicméně restriktivními nástroji k nápravě nezákonných stavů počínaje uložením nápravných opatření, finančními postihy a konče zastavením provozu zdroje. Moravskoslezský kraj současně prostřednictvím zákonodárné iniciativy podniká aktivní kroky k zajištění možnosti kontroly domácích topenišť.

 

Přehled povinností souvisejících s prodejem a provozem kotlů na tuhá paliva:

1. 1. 2014  Zákaz prodeje kotlů 1. a 2. emisní třídy (možnost legálně zakoupit a uvést do provozu pouze kotle 3., 4. a 5. emisní třídy)
1. 1. 2017  Povinnost na vyžádání předložit revizi kotle (včetně označení emisní třídy)
1. 1. 2018  Zákaz prodeje kotlů 3. emisní třídy (možnost legálně zakoupit a uvést do provozu pouze kotle 4. a 5. emisní třídy)
1. 1. 2020  Zákaz prodeje kotlů 4. emisní třídy (možnost legálně zakoupit a uvést do provozu pouze kotle 5. emisní třídy)
1. 9. 2022  Zákaz používání kotlů 1. a 2. emisní třídy (bez ohledu na to, kdy byly pořízeny)

 

JAK NA SOUSEDA:

Co dělat, když mne soused obtěžuje kouřem

Soused svým komínem nebo pálením zahradního odpadu obtěžuje okolí, co mohu dělat?

V každém případě bychom se nejprve měli snažit se sousedem dohodnout. V naprosté většině případů sousedé vedle nás žijí již mnoho let a zejména pokud patří mezi ty ,, dříve narozené“ si mnohdy neuvědomují, že něco dělají špatně a svého souseda, se kterým jinak vychází přátelsky, obtěžují. Porozprávět si v klidu o problému, který máme, a o našich obavách např. z ohrožení zdraví našich dětí a nás samých, přinese většinou mnohem výsledky, než začít jednat rozpoutáním osobního konfliktu, který se pak třeba léta nebude dařit urovnat.

Pokud dohoda možná není, je více než na místě zvážit řešení situace podáním podnětu příslušnému úřadu obce s rozšířenou působností. Nevíme-li, která obec to je, je možno tento údaj zjistit buď přímo na úřadu své domovské obce, nebo nahlédnout na webové stránky Moravskoslezského kraje: Přehled základních údajů o obcích. Tato obec je pověřena projednáváním přestupků podle § 23 zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně životního ovzduší.

Povinnosti provozovatelů stacionárních zdrojů (kterým je i Váš soused) obecně řeší § 17 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Zákon o ochraně ovzduší pamatuje také na spalování v otevřených ohništích, kde je podle § 16 odst. 4 možné spalovat pouze suché materiály rostlinného původu, neznečištěné chemickými látkami. Obce však mohou vyhláškou pro spalování v otevřených ohništích stanovit na svém území doplňující podmínky, případně toto spalování zcela zakázat.

Povinnosti fyzických osob a provozovatelů malých zdrojů znečištění:

  • V otevřeném ohništi lze spalovat pouze suchý rostlinný materiál neznečištěný chemickými látkami.
  • Podmínky pro spalování suchého rostlinného materiálu v otevřeném ohništi za účelem jeho odstranění může obec stanovit vyhláškou, je rovněž oprávněna jeho spalování zcela zakázat.
  • Odpad lze tepelně zpracovávat pouze ve stacionárním zdroji, ve kterém je tepelné zpracování odpadu povoleno.
  • Uvádět do provozu a provozovat stacionární zdroj v souladu s podmínkami pro provoz tohoto stacionárního zdroje stanovených zákonem o ochraně ovzduší, prováděcími předpisy a výrobcem tohoto zařízení.
  • Spalovat ve stacionárním zdroji pouze paliva, která splňují kvalitativní požadavky dle prováděcích předpisů k zákonu o ochraně ovzduší a jsou určena ke spalování přímo výrobcem daného zařízení.
  • Provádět jednou za dva kalendářní roky prostřednictvím osoby, která je proškolena výrobcem spalovacího zařízení a má od něj udělené povolení k instalaci daného zdroje, provozu a jeho údržbě, kontrolu technického stavu a provozu spalovacího zdroje na pevná paliva o jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300 kW včetně, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění, a předkládána vyžádaní obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností doklad o provedení této kontroly vystavený odborně způsobilou osobou potvrzující, že stacionární zdroj je instalován, provozován a udržován v souladu s pokyny výrobce a zákonem o ochraně ovzduší.
  • Ve spalovacím zdroji o jmenovitém tepelném příkonu 300kW a nižším je zakázáno spalovat hnědé uhlí energetické, lignit, uhelné kaly a proplástky.

Bohužel, ani nová legislativa však neumožňuje v případě fyzických osob (souseda) vstupovat do obydlí za účelem kontroly lokálních topenišť. Obecní úřady obcí s rozšířenou působností však i bez vstupu do obydlí mohou zkontrolovat přípustnou tmavost kouře, nedodržení přípustné tmavosti kouře je přestupkem projednávaným podle § 23 zákona o ochraně ovzduší.

Měření tmavosti kouře je v této chvíli v podstatě jedinou metodou využitelnou pro kontrolu provozu kotlů v rodinných domech a uznávaným podkladem pro projednání přestupků. Pro zjišťování tmavosti kouře se používá Ringelmannova stupnice (ke stažení na konci této stránky), která se sestává ze šesti čtvercových polí na bílém podkladě, odpovídající příslušným stupňům tmavosti kouře:

  • stupeň 0 odpovídá 0 % černé barvy na bílém podkladě (s definovanou odrazivosti světla 80 %),
  • stupeň 1 odpovídá 20 % černé barvy na bílém podkladě,
  • stupeň 2 odpovídá 40 % černé barvy na bílém podkladě,
  • stupeň 3 odpovídá 60 % černé barvy na bílém podkladě,
  • stupeň 4 odpovídá 80 % černé barvy na bílém podkladě,
  • stupeň 5 odpovídá 100 % černé barvy na bílém podkladě (slouží pro ověření optických vlastností stupnice, odrazivost světla do 5 %).

Ringelmannova stupnice se porovnává s kouřovou vlečkou v místě výstupu kouře z koruny komína a určí se stupeň tmavosti kouře. Při měření se provádí postupně 30 stanovení stupně tmavosti kouře v pravidelných půlminutových intervalech. Délka jednoho odečtu činí 5 sekund. Měření se vyhodnotí jako průměrná tmavost kouře ze třiceti odečtu. Do vyhodnocení se nezohledňuje doba uvádění spalovacího stacionárního zdroje do provozu v trvání nejdéle 30 minut, pokud není v povolení provozu stanoveno jinak. Přípustná tmavost kouře pak odpovídá stavu, kdy vypočtená průměrná tmavost kouře není vyšší, nebo jiné barvy, než stupeň 2 Ringelmannovy stupnice.

Co se bude dít dál?

Obecní úřad, který tmavost kouře měřil, zda naměřené výsledky jsou v souladu s požadavky zákona o ochraně ovzduší. V případě že tomu tak není, přistoupí obecní úřad k řešení přestupku.

Jedná-li se o první případ porušení zákona, pak je možno situaci řešit vyžádáním si informací o provozu kotle od daného člověka, který kotel provozuje a následným nařízením určitých nápravných opatření s cílem zlepšení provozu kotle, tj. např. vyčištění kotle, komína, seřízení kotle, používaní paliva, které je pro daný kotle určené výrobcem apod.

Jde-li o opakované porušování zákona, kdy se stanovení nápravných opatření míjí s účinkem, pak obecní úřad přistoupí k restriktivním opatřením, tj. k řešení uložením pokuty.

Za co a v jaké výši lze pokutu udělit?

Provozovatel zdroje v případě provozu kotle:

  • neuvede do provozu nebo neprovozuje stacionární zdroj, činnosti nebo technologie související s provozem zdroje s podmínkami pro provoz tohoto zdroje stanovených zákonem o ochraně ovzduší - pokuta do 50 tis. Kč
  • nedodržuje přípustnou tmavost kouře podle § 17 odst. 1 písm. b) zákona o ochraně ovzduší - pokuta do 50 tis. Kč
  • v rozporu s § 17 odst. 1 písm. c) spaluje ve stacionárním zdroji paliva neurčená výrobcem stacionárního zdroje - pokuta do 50 tis. Kč
  • nepředloží příslušnému orgánu ochrany ovzduší na vyžádání informace podle § 17 odst. 1 písm. d)(tj. o provozu stacionárního zdroje a jeho emisích) - pokuta do 20 tis. Kč
  • spaluje ve spalovacím stacionárním zdroji o jmenovitém tepelném příkonu 300 kW a nižším hnědé uhlí energetické, lignit, uhelné kaly nebo proplástky - pokuta do 50 tis. Kč
  • neprovede jednou za dva kalendářní roky prostřednictvím odborně způsobilé osoby kontrolu technického stavu a provozu tohoto spalovacího stacionárního zdroje nebo nepředloží na vyžádání obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností potvrzení o provedení této kontroly - pokuta do 20 tis. Kč

Provozovatel zdroje v případě otevřeného ohniště:

  • v rozporu s § 16 odst. 4 spálí v otevřeném ohništi jiné materiály než suché rostlinné materiály neznečištěné chemickými látkami - pokuta do 50 tis. Kč