Jak topit???

Lokálními topeništi rozumíme zdroj znečišťování o jmenovitém tepelném výkonu nižším než 0,3 MW. Tyto zdroje se nacházejí zejména v rodinných domech, rekreačních chatách a chalupách, ale i např. v menších školách, provozovnách či kancelářích, ve kterých jsou umístěna zařízení určená ke spalování paliv-tzv. lokální topeniště.

Tyto spalovací zdroje zejména v domácnostech způsobují značné znečištění ovzduší v přízemních vrstvách atmosféry toxickými sloučeninami jako je oxid uhelnatý, oxidy dusíku, oxidy síry, prachovité částice, sloučeniny chlóru, organické látky, těžké kovy apod. Podíl znečištění ovzduší u suspendovaných částic PM10(tzv. jemný poletavý prach) a polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) vlivem provozu zdrojů malých výkonů spalující tuhá paliva dosahuje v České republice v průměru 40 % a 70 % z celkového podílu na národních emisích (zdroj): Národní program snižování emisí ČR, 2007). V Moravskoslezském kraji se emise celkového prachu (TZL) v roce 2007 z lokálních topenišť pohybovalo kolem 20 % (Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje, 2009), lokálně však často mnohem více. 

Související legislativa

Ochranu ovzduší řeší zákon č. 201/201Sb., o ochraně ovzduší a související předpisy.

Podle tohoto zákona budou muset od roku 2022 kotle na pevná paliva o jmenovitém tepelném příkonu do 300 kW splňovat parametry 3. Emisní třídy, od roku 2014 pak kotle 1. A 2. Emisní třídy nebudou uváděny na trh. Zákon vyžaduje, aby byly provozovány pouze kotle, které plní stanovené přísné emisní parametry. Zákon nově zavádí také pravidelné kontroly kotlů (povinnost se týká kotlů na pevná paliva o jmenovitém tepelném příkonu nad 10kW), které budou probíhat jednou za dva roky a bude je provádět odborně způsobilá osoba. Blíže se lze o požadovaných parametrech kotlů na tuhá paliva se dozvíte v tomto článku.

Jak správně topit

Jak můžeme ovlivnit emisí z našeho topeniště a tím i kvalitu ovzduší přímo v místě svého bydliště? Pomoci nám může jednoduché "SMOKEMANovo desatero správného topiče":

1. nebuď lhostejný k sobě ani ke svému okolí, zajímej se o to, co jde z Tvého komína

2. suš dřevo minimálně jeden až dva roky - více se ohřeješ a bude z toho méně kouře

3. nespaluj odpadky

4. nastav regulační klapky tak, aby vzduch mohl k palivu, oheň nedus

5. přikládej častěji menší dávku paliva než jednu velkou dávku za dlouhý čas (neplatí pro automaty a zplyňovací kotle)

6. pravidelně čisti kotel a komín (najdi si svého kominíka na stránkách společenstva kominíků ČR.)

7. dle svých možností používej moderní kotel či kamna

8. udržuj teplotu spalin za kotlem mezi 150 až 250 °C

9. nevyhazuj teplo oknem, nepřetápěj a top jen tam, kde potřebuješ

10. top tak, jak chceš, aby topil Tvůj soused

Vytápění dřevem nebo dřevěným odpadem (štěpky, piliny atp.) - dřevo lépe hoří i při nižších teplotách a při jeho spalování vzniká méně oxidu uhelnatého, oxidu síry a oxidů dusíku (na rozdíl od uhlí). Pozor! dřevo musí být dobře proschlé, aby dobře hořelo s minimální produkcí spalin. Více o vlivu vlhkosti dřeva a způsobu obsluhy na emise najdete např. v tomto článku, řadu informací o vlhkosti dřeva a jejím vztahu k výhřevnosti najdete zde.

Vytápění uhlím volí opět mnoho lidí především z finančních důvodů. Problematickou kombinací však bývá starý kotel se špatnými parametry spalování a nízkou účinností s použitím málo kvalitního uhlí. Pokud tedy chcete přejít na vytápění uhlím, je nutné pořídit si především kvalitní kotel s vysokou účinností spalování.

Zemní plyn patří mezi paliva s vysokou výhřevností. Zemní plyn je fosilní palivo s nejnižším obsahem hliníku, a při jeho konečném využití, např. při výrobě, dochází k minimálním emisím oxidu uhličitého. Jediným problémem spalování zemního plynu mohou být emise oxidů dusíku- směs oxidu dusnatého (NO) a dusičitého (NO2). Špičková zařízení však dnes produkují ve srovnání se staršími spotřebiči pouze 10 % původních emisí oxidu dusíku.

Přehled a popis funkce jednotlivých typů kotlů na tuhá paliva:

Výhody a nevýhody klasických i alternativních zdrojů tepla:

Klasické zdroje tepla

  • Moderní automatické kotle na pevná paliva (uhlí, dřevo, pelety apod.)

+ relativně nízká cena paliva

+ kvalita spalování a množství emisí neporovnatelné se starými kotli

+ v případě dřeva se jedná o obnovitelný zdroj

+ téměř plně automatický provoz, možnost přikládání jednou za několik dní

+ emise tuhých znečišťujících látek jsou podstatně nižší oproti kotlům s ručním plněním

- potřeba manipulace s palivem a prostoru k jeho uskladnění

  • Zplyňovací kotle (uhlí, dřevo)

+ zplyňování je emisně příznivější než přímé spalování

+ částečně automatický provoz

+ minimálně emise tuhých znečišťujících látek

- potřeba přípravy paliva a prostoru k jeho uskladnění

  • Plynové kotle

+ zcela automatický provoz

+ vysoká účinnost, zvláště u kondenzačních kotlů

+ minimální emise, bez obsahu SO2 a tuhých znečišťujících látek

+ bez nutnosti skladování a přípravy paliva

- cena paliva patří k vyšším

- investiční náklady na plynovou přípojku

  • Kotle na kapalná paliva

+ zcela automatický provoz

+ vysoká účinnost

+ nízké emise znečišťujících látek

- cena paliva patří k vyšším

- investice do zásobních nádrží, potřeba prostoru pro nádrže

Alternativní/Obnovitelné zdroje tepla

  • Tepelná čerpadla

+ na spotřebované množství elektrické energie získáme několikanásobně vyšší množství tepla

+ zcela bez emisí (mimo výrobu elektrické energie)

+ zcela automatický provoz

+ odpadá starost o palivo

- investiční náklady jsou stále relativně vyšší

- účinnost zvláště u čerpadel vzduch- voda je v chladném období nižší

  • Solární systémy pro přípravu teplé vody nebo pro přitápění

+ zdroj tepla je zcela zdarma

+ dovedou pokrýt významnou část energie pro přípravu teplé vody a v létě ji zcela nahradit

+ nezávislost na cenách energií

- potřeba doplňkového zdroje energie