Často kladené dotazy

Budou uznatelnými výdaji, které můžu zařadit do kotlíkové dotace i výdaje na provizi firmy, která mi zpracuje/vyřídí žádost o dotaci?  Ne, pokud by žadatel nepodal žádost sám, ale nechal si ji zpracovat nějakou firmou, tyto výdaje by musel žadatel zaplatit z vlastních zdrojů.

Do kdy bude rozšiřován Seznam podporovaných výrobků? Stačí aby se daný kotel dostal na seznam v době předložení vyúčtování kotlíkové dotace občanem, nebo bude muset být jím vybraný kotel na seznamu už v době předložení žádosti o kotlíkovou dotaci?

Rozšiřování seznamu nemá časový limit. Ano, stačí až k vyúčtování.

Kdy mohu podat žádost o dotaci?
Žádost o dotaci je možné podat v momentě, kdy kraj vyhlásí výzvu. Moravskoslezský kraj plánuje vyhlášení výzvy na 18.12.2015, s tím, že datum předkládání žádostí o kotlíkové dotace je plánováno od 1.února 2016 do 29.dubna 2016.


Můžu si nechat proplatit kotel (tepelné čerpadlo) zpětně? Pokud ano, tak za jak dlouhou dobu nazpět?
Časovou způsobilost výdajů fyzických osob stanovuje kraj ve své projektové žádosti, nemůže však za způsobilé uznat výdaje uskutečněné před datem vyhlášení 1. výzvy ve specifickém cíli 2.1 na webových stránkách www.opzp.cz, tj. 15. 7. 2015. Kraj zajistí, že fyzické osoby jako potenciální žadatelé budou o časovém limitu pro zpětnou způsobilost výdajů dostatečně informovány.


Chci nejlevnější kotel, jaký lze podporovat z kotlíkových dotací, kolik na něj budu muset dát a kolik mi přispějete?
Nejlevnější bude pravděpodobně plynový kondenzační kotel. Cena se samozřejmě primárně odvíjí od výkonového rozsahu kotle, ale řekněme, že bude stát okolo 40 tis. Kč s DPH. K tomu úpravy kotelny a komína za 15 tis. Kč s DPH, mikro-energetické opatření ve formě izolace do oken 5 tis. Kč s DPH. Celkové náklady projektu tedy budou 60 tis. Kč s DPH a dotace může dosáhnout max. úrovně 80%, tj. 48 tis. Kč.


Je ekonomicky výhodnější požádat o dotaci na eko kotel z NZÚ nebo kotlíkových dotací (nehledě na projektové podmínky)?
Podpora v „kotlíkových dotacích“ bude výhodnější, tj. s vyšší mírou podpory než nyní nabízí program NZÚ. Navíc podpora pro výměnu starých nevyhovujících kotlů na pevná paliva přejde kompletně do „kotlíkových dotací“, program NZÚ bude nadále podporovat ostatní energeticky úsporná opatření jako např. zateplení, větrací systémy či výstavbu domů v „pasivním“ standardu.


Proč MŽP podporuje kotle na uhlí, když jsou nejméně ekologické (oproti plynovým a na biomasu)?
Zde je nutno v prvé řadě podotknout, že MŽP bude podporovat pouze nejvyšší třidu kotlů na tuhá paliva, plnící přísné parametry Nařízení Komise 2015/1189 ze dne 28. dubna 2015, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign kotlů na tuhá paliva. Pro představu, jedná se o kotle „třídy 5+“, pokud bychom přistoupili na srovnání s ČSN 303 – 5, tj. jsou to kotle, které jdou svými technickými parametry nad tuto normu. Důvody podpory i čistě uhelných kotlů:
1. Sociální aspekt – pořizovací cena kotle na uhlí, společně s následnými provozními náklady (cena paliva) je stále pro občany cenově nejpřijatelnější. Zvláště u nízkopříjmových skupin.
2. Historické využívání uhlí k vytápění, zvláště v hornických regionech.
3. I přes možnou podporu kotle na „špatné uhlí“ má v sobě projekt jednoznačný environmentální potenciál. Budou nahrazovány kotle nízkých tříd, resp. nulových tříd, často podomácku vyrobených, tj. s naprosto nevhodnými parametry spalování. Tyto zdroje nahradíme moderní technologií s vysokou účinností a minimálními emisními dopady na ovzduší.


Jak to vypadá s tzv. "mrtvými plynovými přípojkami"? Bude řešeno napojení na přípojku spolu s dotací na nový kotel?
Ano, pokud se žadatel rozhodne přejít z kotle na tuhá paliva na kotel na zemní plyn, je možno do způsobilých nákladů zahrnout dovedení plynu z paty pozemku (HUP) do kotelny, včetně úprav kotelny, jakožto přípravy na instalaci kotle na zemní plyn.


Jak náročné bude podat žádost? Co vše k tomu musím doložit, abych uspěl a dotaci dostal?
Systém bude nastaven max. jednoduše s minimem předkládaných podkladů. Měl by kopírovat úspěšné kotlíkové dotace z národních zdrojů.
Základ bude tvořit:

  • Žádost o poskytnutí dotace
  • Průkaz energetické náročnosti budovy (PENB). Povinou přílohou je, pouze pokud slouží k prokázání podmínek energetické náročnosti C, tj. eliminuje povinnost realizovat mikro-energetická opatření.
  • Fotodokumentace stávajícího kotle napojeného na otopnou soustavu a komínové těleso, uvedení jeho typu (odhořívací, prohořívací apod.), materiálu (ocel, litina) a jmenovitého výkonu. Prohlášení o jeho funkčnosti a používaném/ých palivu/ech.
  • Písemný souhlas spoluvlastníků většinového podílu k realizaci nového zdroje tepla a dalších souvisejících opatření (mikro energetická opatření apod.) v rodinném domě, a to v případě více spoluvlastníků rodinného domu.
  • Písemný souhlas spoluvlastníků většinového podílu k bytové jednotce a rovněž k rodinnému domu k realizaci nového zdroje tepla a dalších souvisejících opatření (mikro energetická opatření apod.) v rodinném domě, a to v případě více spoluvlastníků bytové jednotky.
  • Písemný souhlas druhého z manželů v případě vlastnictví rodinného domu/bytové jednotky nebo podílu na nich v rámci společného jmění manželů a písemný souhlas ostatních spoluvlastníků většinového podílu na předmětném rodinném domě k realizaci nového zdroje tepla a dalších souvisejících opatření (mikro energetická opatření apod.) v rodinném domě.


Jak dlouho potrvá od podání žádosti, než dostanu vyplacenou dotaci?
Tak tady je to spíš otázka na kraje, jak si s tím poradí. Předpokládáme, že by to nemělo překročit dobu z kotlíkových dotací z národních zdrojů.


Slyšel jsem, že v regionech s horším ovzduším dostanou lidé vyšší příspěvek, o kolik a kde najdu, zda tam moje město patří?
Ano. V případě, že je výměna kotle realizována v obci, která byla Střednědobou strategií ochrany ovzduší označena jako prioritní území (dle map klouzavých pětiletých průměrů 2007-2011 sestavených ČHMU překročen alespoň jeden imisní limit), bude výše podpory navýšena o 5 %. Podrobný seznam obcí spadajících do tohoto bonusu je zveřejněn na stránkách www.opzp.cz a zároveň bude přístupný na webových stránkách krajů při vyhlašování jednotlivých výzev, popř. k dispozici v papírové podobě na krajských úřadech.


Jak to bude s kontrolou, zda mám kotel správně nainstalovaný a topím správným palivem? Je nějaká kontrola od kraje či MŽP po instalaci?
Kontrola bude prováděna na vzorku projektů primárně pracovníky krajských úřadů.


Bude někde na internetu seznam doporučených výrobců či kotlů (tepelných čerpadel), jako to je u NZÚ ?
Ano, https://www.sfzp.cz/sekce/815/kotlikove-dotace/


Můžu si kotel (tepelné čerpadlo) pořídit už letos na topnou sezonu 2015/2016?
Ano. Zdroj (projekt) ale musí plnit parametry, které jsou nutné k podpoře, tzn. být uvedený v seznamu podporovaných opatření, resp. plnit požadované technické parametry.


Co když už mám dům zateplený a okna vyměněny?
Pokud dům po realizaci těchto opatření plní klasifikační třídu C dle vyhlášky 78/2013 o energetické náročnosti, což u žádosti o dotaci na nový zdroj vytápění prokáže žadatel „Průkazem energetické náročnosti budovy“, bude moci žadatel požádat o nový zdroj, bez nutnosti realizace mikro-energetického opatření. Pokud ale třidy C nedosáhne, bude muset být jedno z mikro – opatření realizováno.


Můžu si s kotlem pořídit i novou otopnou soustavu?
Ano.


Jsou nějaké parametry, které musí nová otopná soustava splňovat?
Standartní technické parametry příslušných norem, zohledňující potřebný tepelný výkon (tepelnou ztrátu) budovy a typ pořizovaného zdroje vytápění. Rozdílné jsou parametry v případě realizace tepelného čerpadla, jiné u kotle na biomasu. MŽP žádné zvláštní podmínky nestanovuje.


Jsou náklady na energetického specialistu uznatelnými náklady?
Ano, tyto výdaje je možno zahrnout do způsobilých nákladů.

Musím dělat "výběrové řízení"?
Ne. Předpokládáme ale, že žadatel se svým záměrem osloví několik realizačních firem (dodavatelů), tak aby dosáhl co nejpříznivější ceny a tím snižoval vlastní kofinancování ve vztahu k dotaci.


Existuje nějaká maximální cena kotle? Např. pořídím-li ho výrazně dráž, než je standardní cena hrozí mi krácení dotace? Kdo to bude posuzovat?
Omezení podpory je stanoveno ve dvou úrovních a to:
1. % dotace
2. Max. způsobilými náklady na projekt, které činí 150 tis. Kč
Max. cena kotle tedy není stanovena. Pokud ovšem projekt překročí hranici 150 tis. Kč, jsou náklady nad tuto hranici plně hrazeny ze strany žadatele.


Platí dotace i na vyvložkování komínu?
Ano. Do způsobilých nákladů je možno zahrnout v podstatě „veškeré“ náklady souvisejí s uvedením nového kotle do řádného provozu.


Musím mít zpracovaný projekt? (kým)
Ne. Projektová dokumentace není podmínkou poskytnutí podpory. U komplexnějších projektů ale doporučujeme zpracovat. Projektová dokumentace je způsobilým nákladem.


Jaká energetická opatření budu muset udělat, abych dostal dotaci na kotel? Kolik budou stát? Kdo mi je zrealizuje? Můžu sám?
Dílčí projekty fyzických osob mohou být realizovány pouze v rodinných domech, kde budou současně provedena alespoň minimální opatření vedoucí ke snížené energetické náročnosti objektu viz definovaný seznam opatření v tabulce níže nebo v rodinných domech, kde došlo ke snížené energetické náročnosti v minulosti (zateplení, výměna oken apod.) na úroveň požadavku vyhlášky 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov, tj. klasifikační třídy energetické náročnosti budovy „C“ – úsporná pro ukazatel celkové dodané energie nebo celkové primární neobnovitelné energie, anebo průměrného součinitele prostupu tepla nebo je současně na realizaci opatření vedoucích ke snížení energetické náročnosti budovy žádáno v programu Nová zelená úsporám.

Seznam mikro-energetických opatření

  1. Zateplení střechy nebo půdních prostor
  2. Zateplení stropu sklepních prostor nebo podlahy
  3. Dílčí zateplen dalších konstrukcí (např. severní fasáda apod.)
  4. Oprava fasády, např. prasklin a dalších poruch fasády – eliminace tepelných mostů
  5. Oddělení vytápěného prostoru objektu od venkovního (např. zádveří)
  6. Dílčí výměna oken
  7. Výměna vstupních a balkonových dveří
  8. Instalace těsnění oken a dveří, dodatečná montáž prahů vstupních dveří
  9. Výměna zasklení starších oken za izolační dvojskla


S ohledem na výše definovaná opatření (vyjma těsnění oken) se předpokládá, že opatření bude realizovat odborná firma. Opatření jsou způsobilá do výše 20 tis. a je na ně možno požádat v rámci žádosti o nový zdroj vytápění.


Kdo mi zaplatí nutná energetická opatření?
Minimální energetická opatření (mikro – energetická opatření) viz tabulka, jsou způsobilým nákladem do max. výše 20 tis. Kč.

Pokud bude chtít žadatel spojit realizaci nového zdroje tepla s komplexním snížením energetické náročnosti objektu, bude moct požádat o podporu na zateplení a výměnu otvorových výplní v rámci NZÚ.


Podle čeho jste stanovili max. výši podpory?
Bylo vycházeno z odborných analýz (společností Deloitte a.s. a Ascend s.r.o.), se zohledněním těchto okrajových podmínek:
1. Alokace cíle 9 mld. Kč,
2. Závazku vůči EK realizovat 80 tis. výměn kotlů na tuhá paliva,
3. Výhodnost koupě zařízení 5+ třídy pomocí dotace namísto nákupu zařízení splňující podmínky legislativy (3. emisní třída) bez dotace,
4. Jednoduchost…jeden strop způsobilých nákladů, který reflektuje střední hodnotu ceny komplexního projektu, jedna základní % míra podpory atd.


Podle čeho jste stanovili, kam dotace půjdou a v jaké výši?
Dotace jdou do celé ČR (všechny kraje). Bonifikovány jsou lokality se zhoršenou kvalitou ovzduší a to jak na úrovni kraje, tj. že příslušný kraj má nárok na větší podíl z alokace, tak na úrovni občanů, kde dochází k navýšení (o 5%) možné podpory.


Co když kraje nedosáhnou na stanovené podmínky počtu vyměněných kotlů?
Pokud by tato situace nastala, tak má MŽP tyto možnosti:
1. Programový dokument OPŽP umožňuje výzvy i na „granty“ pro obce, tj. využití nižší úrovně rozdělování podpory na úrovni jednotlivých obcí.
2. Pokud by ani systém distribuce prostřednictvím obci neuspěl (nebylo by dosaženo cíle) bude nutno komunikovat s EK sníženi cíle (v této chvíli 80tis. realizací) a vyjednat realokaci prostředků do jiných cílů Prioritní osy 2 - Zlepšování kvality ovzduší v lidských sídlech např. Specifický cíl 2.2 - Snížit emise stacionárních zdrojů podílející se na expozici obyvatelstva nadlimitním koncentracím znečišťujících látek, popř. jiných prioritních os (nabízejí se energetické úspory u veřejných budov…)


Je možno žádat o podporu pouze na realizaci solárního termického ohřevu TV?
Ne, tato aktivita jo podporována pouze jako doplňková při realizaci nové zdroje na vytápění. Samostatně je možno žádat prostřednictvím programu NZÚ.


Je možno žádat o podporu na realizaci FVE?
Ne, tato aktivita není z „kotlíkových dotací“ podporována. V budoucnu se o podpoře uvažuje v rámci NZÚ.


Je možno podporovat i bytové domy, resp. samostatné bytové jednotky?
Podporu je možno poskytnout pouze na rodinný dům, kde definice je následující:
Rodinný dům
Stavba pro bydlení, ve které dle § 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena, v níž jsou nejvýše tři samostatné byty a má nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví. Za rodinný dům je pro účely 1. výzvy pro specifický cíl 2.1 považován také bytový dům, v němž jsou nejvýše tři samostatné byty a obytná část zemědělské usedlosti (statku), která splňuje definici pro byt. Ostatní stavby určené např. pro rodinnou rekreaci nebo pro krátkodobé ubytování (hotel, penzion apod.) se pro účely 1. výzvy pro specifický cíl 2.1 za rodinný dům nepovažují, a to ani v případě, že zde má konečný uživatel (fyzická osoba) trvalé bydliště.


Jak se dozvím, jak velkou dotaci mohu získat?
Výše dotace pro konkrétní území a typ pořízeného zařízení je uvedena v Závazných pokynech pro žadatele v SC 2. 1. na www.opzp.cz.


Kdy a kam mohu podat žádost o dotaci?
Žádosti budou podávány na příslušném krajském úřadě, po vyhlášení výzvy krajem pro občany. Předpokládá se podzim roku 2015.


Mohu dotaci získat i v případě, že mám 2 zdroje tepla?
Podporu na výměnu zdroje tepla je možno poskytnout pouze v případě, kdy je stávající rodinný dům vytápěn převážně kotlem na pevná paliva. Podporu je tedy možno poskytnout i v případě, že je rodinný dům vytápěn dvěma zdroji, tj. kotlem na pevná paliva a dále např. kotlem na zemní plyn, elektrokotlem aj. V takovém případě je nutné, aby bylo zajištěno, že kotel může plnit funkci hlavního zdroje vytápění a že je prokazatelně v provozu (prokázání řeší kraj individuálně dle potřeby v rámci příjmu žádostí fyzických osob, např. čestným prohlášením fyzické osoby v rámci žádosti o podporu).


Nutí mě legislativa k výměně kotle?
Od roku 2022 nebudou moci být provozovány kotle 1 a 2. emisní třídy.


Může kraj omezit podporovaná zařízení?
Ano. Kraje mohou rozhodnout o podpoře pouze některých zdrojů tepla, případně nastavovat další omezující podmínky k naplnění cílů programu, tedy například koncentraci do určitého území nejvíce zatíženého znečištěním ovzduší či maximalizaci podpory obnovitelných zdrojů.


Jsou dotace určeny rovněž na výměnu kotlů na plynná paliva?
Dotace jsou určeny pouze na výměnu kotlů na pevná paliva.


Jsou dotace určeny rovněž na výměnu krbů?
Nikoli předmětem výměny může být pouze kotel na pevná paliva.


Co znamená max. způsobilé náklady na projekt ve výši 150 tis. Kč?
Vyplacená podpora bude moci být max. 85 % ze způsobilých nákladů ve výši 150.000 Kč, tzn. reálně max. ve výši 127.500 Kč.

Bude určena nějaká minimální výše nebo minimální rozsah prací z hlediska mikro energetických opatření?
Ne, vhodnost mikro energetických opatření bude potvrzena energetickým specialistou na žádosti o nový zdroj.


Mohou být žadateli rovněž právnické osoby?
Ne, dotace jsou určeny pouze pro fyzické osoby.


Můžu být žadatelem, pokud rodinný dům současně slouží k výkonu povolání (živnosti)?
Ano.


Může být výkon nově pořizovaných kotlů bez omezení?
Jelikož je program omezen pouze na rodinné domy, nebylo stanovení výkonového omezení nutné, zdroj tepla však musí sloužit jako zdroj vytápění případně zdroj TUV.
Pokud budou způsobilé náklady nižší než 150 tis Kč, snižují se alikvotně výdaje na mikro energetická opatření nebo je max. hranice 20tis. Kč za mikro opatření stanovena bez ohledu na výši způsobilých nákladů?
Hranice výdajů na energetická mikro opatření není závislá na výši způsobilých nákladů.

 

Musí splnit dům po realizaci mikro-energetických opatření energetickou třídu "C" - úsporná?

Nemusí. Podmínkou pro schválení žádosti o tzv. kotlíkovou dotaci je buď:

  • to, že dům splňuje energetickou třídu "C"
  • nebo bude provedeno některé z mikro-energetických opatření
  • nebo má žadatel současně pdanou žádost v programu Nová zelená úsporám
     

Jak vypadá automatický kotel?

Automatický kotel na tuhá paliva vyžaduje minimální nároky na obsluhu. Je opatřen zásobníkem paliva s podavačem, není proto nutné chodit několikrát denně přikládat a regulovat výkon kotle. Regulátor sám řídí podáváním paliva, chod čerpadel i výkon kotle podle nastavení na pokojovém termostatu. Úkolem obsluhy je pak pouze vynášení popela a doplňování paliva do zásobníku v intervalech cca 2- 5 dní ( v závislosti na typu paliva, intenzitě topení a konkrétním typu a provedení kotle zásobníku).

Palivem do těchto kotlů je nejčastěji uhlí- ořech 2 o zrnitosti 10- 25 mm. V případě biomasy se jedná o peletky (dřevní nebo rostlinná hmota slisovaná do tvaru válečků o průměru 6- 20 mm).

Celková účinnost automatických kotlů je garantována v úrovní pohybující se kolem 80- 85 % ( klasické kotle s ručním plněním mají účinnost přibližně 50 %). Pořízením účinnějšího spalovacího zařízení se tak ušetří i značné množství paliva a náklady na nové zařízení se vrátí, zvláště při stále rostoucích cenách paliv.

Účinnost kotle je nejvyšší, když pracuje při jmenovitém výkonu (tlakovém, jaký uvádí výrobce). Pokud je kotel předimenzovaný a ve skutečnosti většinu topné sezóny pracuje při mnohem nižším výkonu, než je jeho jmenovitý výkon, jeho účinnost klesá. Je proto důležité, aby výkon nového kotle odpovídal velikosti domu a potřebě tepla pro jeho vytápění.

Oproti ručně plněným kotlům mohou být automatické kotle provozovány prakticky celou topnou sezónou bez přerušení. Odpadá tak časté zapalování a vyhasínání kotle, což jsou fáze, kdy vzniká největší množství emisí znečišťujících látek- oxidu uhelnatého, tuhých znečišťujících látek a nespálených uhlovodíků.

Není automatický kotel příliš drahý?

Ceny automatických kotlů se pohybují přibližně v rozmezí 80 000 až 150 000 Kč.

Na jednoduchém příkladu si však můžeme vypočítat úsporu paliva při vyšší účinnosti automatického kotle. Budeme počítat výhřevnost paliva: 17 MJ/ kg (hnědé uhlí), cenu uhlí: 2 500 Kč/ tunu a spotřebu energie pro vytápění 80 GJ (roční spotřeba tepla pro vytápění průměrně velkého nezatepleného domu).

Starý kotel na uhlí s ručním podáváním:

  • tepelná účinnost kotle 50 %
  • spotřeba uhlí za topnou sezonu: 9,4 t
  • náklady na palivo za sezonu: 23 000 Kč 

Automatický kotel na uhlí:

  • tepelná účinnost kotle 85 %
  • spotřeba uhlí za topnou sezonu: 5,5 t
  • náklady na palivo za sezonu: 13 800 Kč 

Z uvedeného příkladu vyplývá, že za jednu topnou sezonu se na palivu díky vyšší účinnosti moderního automatického kotle ušetří necelých 10 000 Kč. Pokud budou finanční náklady na pořízení a instalaci například 100 000 Kč a dotace 40 000 Kč, vrátí se vlastní investice v hodnotě 60 000 Kč do šesti let.

Proč má MSK takový problém se znečištěným ovzduším?

Moravskoslezský kraj je specifický díky těmto faktorům:

Koncentrace průmyslu- MSK je tradičním centrem průmyslu, který je navíc koncentrován v malé lokalitě.

Koncentrace sídel na malém prostoru- problém umocňuje to, že MSK má netypickou strukturu osídlení s velkou koncentrací (tzv. slezská zástavba). V Ostravsko- Karvinském oblasti je stejná hustota obyvatel jako ve velkých městech a když vezmeme v potaz, že min. polovina obyvatel žije rodinných domech, pak lokální vytápění v těchto rodinných domcích může být velmi významným zdrojem znečištění a to nejen klasických škodlivin, ale při spalování tuhých paliv a odpadů i karcinogenních a mutagenních látek.

Dopravní uzel – MSK je dopravním uzlem regionu, emise z dopravy se tak výrazně podílejí na znečišťování ovzduší. Zejména díky velké hustotě dopravy v menších sídelních celcích, kde není dobudována infrastruktura /např. kolem silnice č. 11/. Znečištění ze zahraničí- na znečištění ovzduší se zanedbatelnou měrou podílí Polsko. V těsné blízkosti Moravskoslezského kraje je situováno 22 velkých průmyslových a energetických zdrojů. V MSK těch největších jen 8. Rovněž hustá slezská zástavba s převahou vytápění rodinných domů tuhými palivy má ještě významnější dopad na zhoršenou kvalitu ovzduší než v MSK. Proto je nutná spolupráce s polskou stranou a nastavení stejně přísných podmínek na obou stranách hranice.

Kdy budeme mít v MSK čistý vzduch?

Pro zlepšení stavu ovzduší je ze strany kraje a krajského úřadu podnikána řada opatření. Některá mají okamžitý efekt- např. výsadba zeleně, pravidelné a častější čištění pozemních komunikací od usazených částic, opatření na snížení sekundární prašnosti v areálech velkých firem. Ale i spalování kvalitních paliv v kotlích rodinných domů. Většina opatření, je ale složitá na přípravu a realizaci a proto zásadní zlepšení ovzduší můžeme očekávat v řádu několika let. U největších průmyslových zdrojů znečišťování ovzduší jsou opatřeny s cílem výrazného snížení vypouštění emisí prašných částic a polycyklických aromatických uhlovodíků již nastavena terminována. Tato opatření začnou platit od 1. 1. 2012 pro spol. Arcelor Mittal Ostrava a. s. a od 1.1.2013 pro spol. TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY. Podmínky stanovené v integrovaných povoleních s cílem minimalizace emisí prachu budou tímto patřit mezi nejpřísnější v celé Evropě. U nejvýznamnějších energetik dochází k postupnému odsíření a denitrifikaci uhelných kotlů.

Smogové situace nastávají v kraji především v zimním období, kraj vydal nařízení č. 2/2010, kterým se vydává Krajský regulační řád Moravskoslezského kraje, kde vymezil zdroje regionálního významu k regulaci. Díky náměstka hejtmana Miroslava Nováka.

Byla zpracována Deklarace porozumění v oblasti ochrany ovzduší v Moravskoslezském kraji pro zdroje uvedené jak v Ústředním tak Moravskoslezském regulačním řádu. Principem této deklarace je posunutí doby regulace už do tzv. fáze upozornění, což prakticky znamená, že provozovatelé vyjmenovaných zdrojů začnou regulovat ještě před vyhlášením smogové situace a tím napo,lžou snížit negativní důsledky na její průběh.

Všechna opatření musí být současně realizována v minimálně stejné kvalitě i na Polské straně, jinak efekt v období smogových situací nebude, s ohledem na příhraniční přenos patrný.

Co je to inverze?

Teplotní inverze, neboli obrácení teplotního rozvrstvení je jev, kdy teplota s nadmořskou výškou stoupá. Za normálních podmínek de vzduch po každých 150 metrech výšky ochladí o jeden Celsiův stupeň. A to až do výšky 11 kilometrů. Inverze pochází z latinského inversio a znamená (jak jste se již určitě dovtípili) obrácený, převrácený.

Každý určitě zažil mnoho zimních, popřípadě podzimních dní, kdy v údolích a převážně ve městech, nebylo na krok vidět a byla zima. Kdežto lidé na horách si vesele užívají sluníčka a rtuť v teploměru se šplhá poměrně vysoko. Tak to je přesně ono- inverze. Inverze sama o sobě škodlivá není, je ale často doprovázena právě již zmíněným jevem- smogem. Smog je označení pro silné znečištění, hlavně nad městy.

Jelikož díky inverzní oblačnosti vzduch neproudí, jsou údolí jakoby zakonzervována a nechána napospas automobilové dopravě, emisím z průmyslu a lokálních topenišť, které jen přihazují emise do onoho pomyslného mlýnku, který se zastavil. Za,, normálního“ stavu se ovzduší ohřívá o zemský povrch a stoupá vzhůru. Na jeho místo přichází nový chladný vzduch. Inverze proudění zastaví a na dně chladného údolí se začnou srážet vodní páry- neboli (odborně řečeno) dochází ke kondenzaci a zastavení proudění. To má za následek zhoršení rozptylových podmínek. A právě v tuto chvíli se zde ukazuje ničivost výfukových plynů, emisí z výroby, ale i z nevhodného topení domácností.

Inverze nebo smog?

Inverze je meteorologický jev, který si lidé často pletou s pojmem smog. Tyto dvě věci spolu bohužel úzce souvisí, ale je zde patrný rozdíl. Inverze sama o sobě není škodlivá. Smog, ale škodlivý je. Díky inverzi dochází k hromadění škodlivých látek, které způsobují smog. Při smogu dochází k vysokým koncentracím zdraví škodlivých látek.

Je to opravdu tak vážné, Vždyť je to pouze chvilka, než např. odpad shoří.

Sledováním kvality ovzduší v menších obcích se zabýval mj. výzkumný projekt, který je pro MŽP v roce 2005 provedl Státní zdravotní ústav. Výzkum proběhl ve třech menších obcích v různých regionech a s různým typem vytápění domácností. Analýzy prokázaly, že kvalita ovzduší v obcích závisí především na palivu, které používají domácnosti. Nejhorší kvalita ovzduší byla jednoznačně v obci, kde se dosud ve významné míře spaluje hnědé uhlí. Roční průměrné úrovni znečištění ovzduší v takové obci se plně vyrovnají úrovním v silně průmyslově zatížených lokalitách. To má své, bohužel velmi jednoznačné, negativní důsledky na zdraví všech, kdo v takové obci žijí. A může to být klidně obec v malebné přírodě.

Proč tomu tak je: prachové částice (PM10, PM2,5 a menší) jsou přenášečem persistentních organických látek s významným rizikovým faktorem s mnohočetným efektem na lidské zdraví. Velikost i složení částic jsou ovlivněny zdrojem, ze kterého pochází. Vždy jde o směs látek s různými účinky. Řada z nich současně působí i jako nosič některých dalších škodlivin. Účinek částic závisí na jejich velikosti, tvaru a chemickém složení. Velikost částic je rozhodující pro průnik a ukládání v dýchacím traktu. Větší částice (PM10) jsou zachyceny v horních partiích dýchacího ústrojí. Jemnější částice PM2,5 pronikají až do dolních částí dýchací soustavy a částice PM1 pak až do plicních sklípků.

Jemné částice vznikají spalováním fosilních paliv (tedy uhlí, topného oleje, nafty či benzínu), ale i spalováním biomasy. Mohou obsahovat polycyklické aromatické uhlovodíky a těžké kovy, z nichž některé mají mutagenní a rakovinotvorný účinek.

Co je špatného na topení tuhými palivy?

Nedá se obecně říci, že na samotných tuhých palivech je něco špatného. Záleží na tom, jakým tuhým palivem topíte a jaké spalovací zařízení používáte. Nejekologičtější palivo z hlediska vlivu na kvalitu ovzduší je zemní plyn, případně elektrická energie. Při používání tuhých paliv je nejlepší řídit se zásadou – topit v kotli pouze takovým palivem, na které byl zkonstruován a udržovat ho v dobrém stavu. Jak vyplývá z výše uvedeného, žádný kotel pro vytápění domácností, nebyl zkonstruován na spalování odpadů, a proto jejich spalování v domácnostech přináší celou řadu zdravotních rizik.